Život
Starý muž stále seděl na té samé lavičce s kufrem v klíně, a všichni
Starý muž, který sedával každý den sám na lavičce v parku a tiše šeptal
Starý muž sedával každý odpoledne na té samé lavičce v parku, zíral na dětské
Stará paní z pátého patra mi stále vkládala pod dveře lístky, oslovovala mě „Daniel“
Starý muž sedával každý den na stejné lavičce s kufříkem na klíně, až jednoho
Den, kdy Daniel přinesl do našeho domu dědečka neznámého muže, jsem si nejdřív myslela,
Starý muž stál každý odpoledne u školní brány, až jednoho dne ho učitelka doprovodila
Našel jsem malého chlapce spícího na lavičce před naším domem, a když jsem ho
Starý muž, který si každé ráno kupoval dvě tramvajenky, dokud ho průvodčí konečně nesledoval.
Chlapec, který k nám po celý rok každou neděli zazvonil a položil stejnou otázku,