Monika Absolonová vstoupila do nové životní dekády. Oblíbená zpěvačka oslavila padesáté narozeniny a podle reakcí svého okolí rozhodně nemá důvod z kulatého čísla propadat melancholii.
Dvojnásobná držitelka Ceny Thálie a maminka dvou synů přijímala během svého velkého dne jednu gratulaci za druhou. Přání přicházela od fanoušků, přátel i známých kolegů.
Mezi gratulanty nechyběli ani Štefan Margita a Aleš Háma. Každý z nich ale zvolil úplně jiný způsob, jak dlouholeté kamarádce připomenout, co pro něj znamená.
Margita jí popřál především zdraví a úspěch při chystaných koncertech v O2 universu a Lucerně. Jeho vzkaz ale dostal mnohem emotivnější rozměr ve chvíli, kdy zmínil také svou zesnulou manželku Hanu Zagorovou.
Připomněl, že Hanka měla Moniku velmi ráda, a vyjádřil přesvědčení, že by se k narozeninovému přání připojila také ona. Z obyčejné gratulace se tak stala i něžná vzpomínka na zpěvačku, která už mezi nimi není.
Aleš Háma na to šel úplně jinak. Absolonové napsal, že si považuje za čest být jejím kamarádem, a ocenil její opravdovost.
Dojemnou část ale vzápětí doplnil humorem. S radostí poznamenal, že jsou si od jejích narozenin zase o něco bližší věkem, a žertoval, že i „staří lidé“ mohou vypadat tak dobře jako ona.
Посмотреть эту публикацию в Instagram
Právě kombinace osobních slov, humoru a dlouholetých přátelství ukázala, kolik pevných vazeb si Absolonová během let v branži vytvořila.
Na scéně se přitom pohybuje prakticky celý život. Z dětských začátků se postupně vypracovala mezi známé české muzikálové a pěvecké osobnosti a během kariéry získala také řadu ocenění.
Vedle práce je pro ni zásadní role maminky. Ze vztahu s Vratislavem Hornou má dva syny, kteří jsou důležitou součástí jejího života.
Jedna oblast však podle jejích nedávných slov zůstává stále otevřená. Absolonová totiž nepřestala věřit, že může potkat muže, se kterým prožije skutečně osudový vztah.
Padesátku tak nevnímá jako zavřené dveře. Naopak vstupuje do další životní etapy s pracovními plány, rodinou, přáteli a stále také s nadějí na lásku.
A podle množství gratulací rozhodně není na další kapitolu sama. Je padesátka skutečně věkem, kdy by měl člověk bilancovat, nebo může být naopak začátkem té nejlepší a nejsvobodnější části života?
Co si o tom myslíte vy? Napište svůj názor do komentářů.
