Stalo se to v malé vesnici nedaleko Innsbrucku, kde se svahy řítí přímo do propasti a podél útesu vede úzká venkovská cesta. Mladá matka Anna Meyerová tam žila se svou šestiměsíční dcerou Lisou a svým manželem Martinem, farmářem.
Toho rána bylo všechno jako obvykle. Martin byl pryč – šel si pro jídlo – a Anna se rozhodla vzít dceru na procházku po pastvině. Obloha byla jasná, koně líně okusovali trávu u plotu a Anna s úsměvem tlačila kočárek po udusané cestě.
Zastavila se u brány, aby Lise upravila deku. Vítr jí foukal do obličeje a vzduch voněl čerstvým senem. Všechno se zdálo klidné – dokud poryv větru nestrhl zámek z brány. Anna se na vteřinu rozptýlila.
A ta vteřina stačila. Kočárek, zaparkovaný mírně nakloněný, se pomalu pohyboval vpřed. Nejdříve tiše, téměř nepostřehnutelně. Pak rychleji. Kola se promítala po štěrku.
Anna se otočila a vykřikla.
„Lízo!“
Ale cesta vedla přímo k útesu. Její nohy se zdály být zakořeněné v zemi – od kočáru ji dělilo několik metrů a věděla, že to nezvládne.
A najednou se ozval dupot koňských kopyt.
Z pastviny cválal vysoký, kaštanově zbarvený kůň s bílou skvrnou na čele a trhal kopyty zem. Byla to jejich klisna Bella, tichá, poslušná a nikdy předtím nestála za plotem.
Bella přeskočila rozbitou bránu a s ržátkem se řítila přímo k jedoucímu kočáru. Během několika vteřin ho dostihla a narazila hrudí do rukojeti, čímž ho srazila z cesty. Kočár se pár kroků od okraje převrátil na bok.
Anna přiběhla a třesouc se zvedla Lizu. Dítě plakalo, ale bylo v bezpečí.
Otočila se – Bella stála nehybně, těžce dýchala a dívala se na ně velkýma, inteligentníma očima.
Později veterinář řekl, že si kůň poranil nohu – náraz byl příliš silný. Bella ale přežila.
Po tomto incidentu Anna nikdy neopustila kočárek bez brzdy a často opakovala:
„Bůh nám poslal anděla… jen s kopyty.“
O tomto příběhu později psaly místní noviny. Lidé chodili za Bellou a nosili jí mrkev a cukr.
A na plotě poblíž útesu nyní visí plaketa:
„Na tomto místě kůň zachránil dítě. A připomněl lidem, že někdy i ta nejčistší srdce nejsou lidská.“
