Když se Marie nastěhovala do starého domu blízko lesa, sousedé ji okamžitě varovali:
„Pobíhá tu liška. Nelekejte se, je neškodná.“
Liška se skutečně objevila. Rudá, krásná, s huňatým ocasem, opatrně pobíhala po dvoře a mizela v křoví. Prvních pár dní ji Marie jen obdivovala – ve městě byste nic takového neviděli.
Ale jednoho večera, když vyšla na verandu, si všimla něčeho zvláštního: u prahu ležela stará dětská rukavice. Malá, vybledlá a špinavá.
Marie předpokládala, že ji někdo upustil, a vyhodil ji. Druhý den – znovu stejná liška. A znovu u prahu ležela rukavice. Tentokrát jiná, ale také dětská rukavice.
Toto pokračovalo několik dní. Každý večer, přesně ve stejnou dobu, se liška tiše přiblížila k domu a něco nechala: rukavici, ponožku nebo kus látky. Někdy seděla pár vteřin, jako by čekala, až Maria vyjde. Pak se otočila a odešla do tmy.
Zpočátku se jí to zdálo legrační. Pak znepokojivé.
Maria začala nechávat jídlo. Kousky chleba, jablka, někdy i maso. Ale liška nikdy nejedla. Prostě si přinesla své „dárky“ a odešla.
Jednou v noci Maria uslyšela na prahu tiché pištění. Podívala se z okna – liška stála přímo před dveřmi a něco držela v tlamě. Byla to malá dětská bota.
Proběhl jí mráz po zádech. Maria věděla, že před několika lety v této oblasti zmizela rodina – muž a dítě. Říkali, že jejich auto dostalo smyk na polní cestě. Auto se našlo, ale chlapec byl pryč.
Srdce jí bušilo, když druhý den lišku sledovala. Stopy vedly do rokle za domem. Tam, pod kořeny starého dubu, byla země zjevně nedávno zrytá.
Zavolala policii. Když dorazili vyšetřovatelé a začali kopat, Maria stála a tiskla si k hrudi právě tu botu. Pod zemí byla nalezena kostra starého dítěte. Nedaleko bylo autíčko a kus látky s vyšívanými iniciálami.
Liška seděla stranou a pozorovala. Tiše, klidně. Pak se zvedla a zmizela v lese.
Později se ukázalo, že pátrací skupina toto konkrétní místo nekontrolovala, protože se psi rokli vyhýbali.
Maria v tom domě stále žije. A říká, že každý podzim, když listí padá na zem jako zlatý koberec, se přes její zahradu krátce mihne červený ocas. Jako by se liška jen přišla ujistit, že její povinnost byla splněna.
