Toho dne Marcos spěchal. Cesta v horském údolí se táhla jako úzká stuha mezi skalami, vítr zvedal prach a slunce už zapadalo. Musel to stihnout před setměním – před sebou měl jen starý most přes řeku, za nímž začínala vesnice.
Jel na svém koni Belle – inteligentní, silné a klidné klisně, která s ním byla pět let. Společně přečkali bouřky, skalnaté průsmyky i přenocování v dešti. Nikdy ho nezklamala.
Ale tentokrát, když se blížili k mostu, Bella se náhle zastavila. Prostě tam stála a ani se nepohnula.
Marcos zatáhl za otěže, pobídl ji, snažil se mluvit klidně, pak hlasitěji. Ale kůň se nehýbal. Uši měla nastražené, svaly se jí třásly a oči měla doširoka otevřené. Udělala krok vpřed a pak okamžitě ustoupila.
„Pojď, Bello!“ „křičel podrážděně. „Jen kousek dál!“
Ale kůň si odfrkl a jako by v panice prudce couvl, kopyta duněla o kameny. Marcos poprvé cítil, jak mu po páteři přeběhl mráz.
Sesedl z koně a podíval se na most pozorněji.
Prkna byla stará, ale zdála se celá. Poklepal nohou – zvuk byl tupý, ale ne podezřelý. Aby si dokázal, že se není čeho bát, vykročil vpřed.
V tu chvíli Bella hlasitě zaržála – zvuk, který nikdy předtím neslyšel. Zvuk byl ostrý, jako varování.
Marcos se zastavil. A pak uslyšel pod nohou praskavý zvuk.
Ustoupil a prkno, na které šlápl, povolilo. Pak další. V další vteřině celý most zasténal a zřítil se do burácející řeky.
Stál tam a nemohl tomu uvěřit. Kdyby Bella udělala byť jen jeden krok vpřed, spadli by společně.
Marcos přistoupil ke koni a přitiskl si čelo na jeho krk. Dýchala. těžce, ale stál na místě.
Zašeptal:
„Děkuji ti, děvče… zachránila jsi nám život.“
Když konečně dorazili do vesnice oklikou, místní říkali, že most byl dlouho považován za „prokletý“ – byl opraven, ale vždycky se zlomil. Říkali, že tam jednou zahynul celý vagónový vlak.
Od té doby se Marcos s Bellou už nikdy nehádal. Uvědomil si: zvířata někdy cítí věci, které my nemůžeme ani vidět, ani slyšet.
A pokaždé, když vítr z hor přifoukl prach, vzpomněl si na to ržání – nejen na strach, ale na varování, které mu dalo život.
