Pokud přemýšlíte o vyhození svého starého nábytku, dám vám alternativní možnost, po které změníte názor! 🙌😉 Měla jsem starou komodu se zestárlým lakem, poškrábanou dýhou a zastaralým vzhledem, který zanechával spoustu stop! 😬🤢 Ostatní by ji vyhodili, ale způsob, jakým jsem ji proměnila, všem shodil čelist! 🤩😯 O fotky před a po se podělím v tomto článku! 👇
Nespěchejte s vyhazováním zastaralého nábytku – proč mu místo toho nevdechnout nový život? Trocha kreativity, trpělivosti a snahy dokáže i ten nejopotřebovanější kousek proměnit v něco stylového a moderního!
Už od roku 2017 jsem se chystala zrenovovat starou komodu ze sovětské éry, ale život mi stále stál v cestě. Nakonec jsem se rozhodla, že je čas se této výzvy ujmout. Komoda měla dobrou kostru, ale její zestárlý lak, poškrábaná dýha a zastaralý vzhled způsobily, že se zdála být určena k vyhození do popelnice. Správným přístupem se mi ji však podařilo proměnit v elegantní, moderní kousek.
Prvním krokem bylo odstranění starého laku, a řeknu vám – nebyl to snadný úkol! Pomocí horkovzdušné pistole jsem opatrně odstranila vrstvy laku, které se za léta nahromadily. Tato část procesu si vyžádala čas a trpělivost, ale jakmile byl starý lak pryč, komoda byla připravena na svou proměnu.
Chtěla jsem komodě dodat rafinovanější, modernější estetiku, a tak jsem se rozhodla pro křídovou barvu v jemném, neutrálním odstínu pro hlavní korpus. Křídová barva nejen skvěle kryje, ale také dodává každému kusu nádech vintage kouzla.
Pro vytvoření kontrastu a hloubky jsem na tmavší plochy použila akrylový lak v tmavém odstínu wenge. Tato sytá, teplá barva dodala komodě elegantní a sofistikovaný vzhled, takže se v ní dokonale snoubí klasický a moderní styl.
Další výzvou byla stolní deska. Dýha utrpěla v průběhu let znatelné poškození a neexistoval způsob, jak ji uvést do původního stavu. Místo její úplné výměny jsem se rozhodl být kreativní. Nedokonalosti jsem zakryl černou barvou, čímž vznikl odvážný moderní povrch, který dodal celému dílu charakter. Protože na některých místech byly hlubší škrábance, musel jsem před natíráním použít plnič dřeva, abych dosáhl hladkého a rovnoměrného povrchu.
Zpočátku jsem zvažovala, že některé části komody nechám bez povrchové úpravy a odhalím tak surové dřevo, aby působilo rustikálně. Když jsem však poodstoupila a zhodnotila vzhled, uvědomila jsem si, že to neodpovídá elegantní proměně, kterou jsem si představovala. Rozhodla jsem se tedy nanést finální vrstvu laku, abych celý kus sjednotila a dodala mu leštěný a soudržný vzhled.
Po nesčetných hodinách práce – broušení, lakování, tmelení a zdokonalování detailů – byla komoda zcela proměněna. Už nepřipomínala zastaralý sovětský nábytek, kterým kdysi byla. Místo toho získala elegantní, moderní estetiku, která do mého domova krásně zapadla.
